Řadový dům a jeho proměna: jak nacpat styl do úzkého prostoru
Moje první home office desk byla vlastně vyřazený jídelní stůl přitisknutý ke zdi mezi dveřmi na balkon a radiátorem. Každé ráno jsem si musela přendat květináč s fíkusem, abych vůbec otevřela notebook, a každý večer jsem totéž opakovala v opačném směru. Po třech týdnech mě bolela záda z křesla, na kterém sedávala babička u svátečního oběda, a moje produktivita byla někde mezi nulou a zoufalstvím. Tehdy mi došlo, že home office desk nemůže být jen tak nějaký stůl. Musí to být kompromis mezi estetikou a praktičností, protože v malém bytě 2+kk není místo na luxus zvláštní pracovny. Potřebovala jsem, aby se plocha dala během deseti minut změnit ve stůl, ale zároveň aby nerušila, když večer zaklapnu laptop a chci si pustit f
Když jsem si poprvé zařizovala byt o třiceti čtverečních metrech, rychle jsem zjistila, že každý centimetr musí mít svůj důvod. A káva? Ta prostě musí mít své místo. Domácí kávový koutek není žádný luxus, je to nutnost pro každého, kdo potřebuje svou dávku kofeinu, aniž by musel stát frontu v přeplněné kavárně. Ale kde ho umístit, když máte jen kuchyňskou linku o délce jednoho a půl metru a obývák, který slouží zároveň jako ložnice? Řešení je jednodušší, než se zdá. Stačí se podívat na místa, která běžně přehlížíte. Třeba prostor pod oknem, který stejně nic nedělá, nebo roh u dveří do komory. A pokud bydlíte v garsonce, kde každý kus nábytku plní dva úkoly, můžete svůj kávový koutek elegantně zakomponovat například do komody, která slouží jako noční sto
Řešení přišlo v podobě obývacího pokoje, který se přes noc mění v ložnici. Když jsem poprvé uvažovala o pořízení sofa bed, bála jsem se, že to bude vypadat jako ubytovna pro sezónní dělníky. Ale moderní design už dávno není jen o šedém pytlovitém polstrování. Vybrala jsem si model s čistými liniemi a tmavě zelenou velvet upholstery, která na omak připomíná samet z retro kaváren. Když pohovku roztáhnu, vznikne lůžko široké sto čtyřicet centimetrů. To je dost pro jednoho dospělého, nebo pro dva, kteří se mají opravdu rádi. Hlavní výhoda? Přes den vypadá jako běžná sedačka, nikdo nepozná, že uvnitř číhá spací plocha. Jenže pak jsem zjistila, že klasický výsuvný systém u starších modelů vyžaduje sílu kulturi
Tady přichází na scénu click-clack mechanism, který je podle mého názoru největší vynález od chvíle, co někdo vymyslel žehličku na suchý zip. Stisknete, zatlačíte, a sedák se samočinně překlopí do roviny. Žádné tahání za madla, žádné drásání nervů v jednu ráno, když máte hosta a chcete mu rychle připravit lůžko. K tomu jsem přidala slatted frame, který zajišťuje, že matrace dýchá a neplesniví. Prodavačka v obchodě se tvářila, že je to samozřejmost, ale věřte mi, vyzkoušela jsem pět různých typů, než jsem našla ten, který při sezení nepraská a při spaní se nepropadá. Důležitý detail: rám musí být z bukového dřeva, ne z lisované dřevotřísky. Jinak po půl roce uslyšíte každé křupnutí při otočení na
Teď k tomu, co mnozí podceňují: materiály. Pokud máte doma malé děti nebo nešikovné návštěvy, vsaďte na odolné a snadno čistitelné povrchy. Sklo na desce je sice hezké, ale když na něj upustíte mlýnek, máte po iluzi. Laminát nebo masiv s tvrdým olejem jsou bezpečnější volba. A co se týče textilií, pokud máte v blízkosti kávového koutku sedačku, například tu s jemným velvet upholstery, buďte připravení na skvrny. Sametový povrch sice působí luxusně, ale kapka kávy na něm vydrží jako tetování. Raději si pořiďte pratelný přehoz nebo alespoň ubrousek, který pod hrnek podložíte. Jinak budete každý víkend lovit fleky. A pokud máte doma zvířata, pak víte, že chlupy se chytají na velvet upholstery jako na suchý zip. To je prostě daň za elega
Když jsme se před lety nastěhovali do řadového domu v pražských Košířích, první věc, kterou jsem udělal, bylo změřit obývák. Měl přesně čtyři krát pět metrů. To není málo, ale když do toho chcete nacpat jídelní stůl pro čtyři, pohovku a ještě nějaké to úložiště, začne vám docházet, proč se townhouse interior design točí hlavně kolem chytrých řešení. Každý centimetr podlahy je vzácný. U nás doma se bojuje o místo jako o lístky na finále hokeje. A právě tady přichází ke slovu nábytek, který dělá víc než jednu věc. Třeba postel s úložným prostorem je v ložnici v podkroví naprostá nezbytnost. Bez ní bychom skladovali povlečení pod postelí v igelitkách a každý večer bychom naráželi do kra
A pak je tu problém s hosty. Přespat u nás může kdokoli, ale jen pokud máme dostatečně promyšlený systém. Klasická rozkládací pohovka je v tomhle ohledu zrada. Většina z nich má pěnovou matraci o tloušťce pěti centimetrů a po dvou hodinách spánku vás bolí záda jako po noční směně. My jsme sáhli po variantě s pořádným spacím polštářem. Ale pozor, nestačí jen koupit první kus, co uvidíte v obchoďáku. Musíte koukat na mechanismus. Ten náš má click-clack mechanismus, který jednoduše odklopíte a během deseti vteřin je z gauče postel. Žádné tahání za madla, žádné proklínání. A pod sedákem se skrývá prostor na deky a polštáře. To je přesně ten detail, který dělá townhouse interior design funkčním, nejen hezkým na Instagr